LISTOPAD 2022
Z nedávných hodnocení je zřejmé, že země, které podepsaly Pařížskou dohodu o klimatu, nedokázaly snížit své emise natolik, aby splnily její cíle. Strategie, které dosud vlády používaly a které se výrazně spoléhaly na vyšší míru obnovitelných zdrojů energie a nižší spotřebu uhlíku, nestačí.
I když fyzické snižování emisí CO₂ zůstává nejvyšší prioritou, k dosažení cílů nulových čistých emisí bude nutné CO₂ z atmosféry ve velkém měřítku odstraňovat a ukládat nebo eliminovat. Přesto, že do roku 2050 dosáhneme nulových čistých emisí, budeme muset i nadále odstraňovat historické emise CO₂ z atmosféry, abychom se vyhnuli budoucímu oteplování. Podle předpovědí vědců z Institutu pro světové zdroje bude do roku 2050 nutné z atmosféry ročně odstranit až 10 gigatun (Gt) CO₂, přičemž kapacita odstraňování se do roku 2100 zvýší na 20 Gt CO₂ ročně. Pro podporu tohoto odstraňování a ukládání emisí CO₂ z atmosféry – známého jako zachycování a ukládání uhlíku (CCS) – jsou zapotřebí agilní inovace v technologiích negativních emisí (NET), které by znovu zachytávaly dříve emitované skleníkové plyny.




