O ceně Wernera von Siemense

Už více než 20 let oceňujeme nadané studenty, akademické osobnosti a nadšené vědce prestižní Cenou Wernera von Siemense. Svým rozsahem, výší finančních odměn a tradicí patří naše soutěž mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice.

 

Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů předních českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ústavů AV.

 

Soutěžní kategorie reflektují aktuální potřeby ve společnosti a ve vědě. I proto letos přicházíme s novinkou a otevíráme novou soutěžní kategorii: Zvláštní ocenění - Nejlepší absolventská práce na téma Průmyslu 4.0.

 

Kromě ocenění získávají vítězové také finanční odměnu. Tento rok si v kategoriích Nejlepší diplomová a disertační práce odnesou o 140 tisíc korun navíc.

 

V následujících týdnech budou zasedat komise jednotlých kategorií, aby vybraly vítěze letošního ročníku.

 

V únoru roku 2019 proběhne slavnostní vyhlášení výsledků.

 

Děkujeme za podporu Ceny Wernera von Siemense a všem přihlášeným držíme palce.

Vítězové předešlých ročníků

image

Nejlepší disertační práce 2017

Mgr. Kateřina Holá, Ph.D., z RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci

Název práce: Funkční skupiny uhlíkových nanomateriálů

Disertační práce Kateřiny Holé se zabývá laděním vlastností grafenu a uhlíkových kvantových teček pomocí chemické funkcionalizace. Kateřina Holá svou prací do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu. Tento průlom drasticky mění názor vědecké komunity na udržitelnost magnetismu v nekovových materiálech. Významně také napomohla k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody, či pro solární články.

image

Nejlepší diplomová práce 2017

Mgr. Martin Gajarský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Název práce: Struktura krátkého telomerického přesahu z S. cerevisiae

Význam práce Martina Gajarského spočívá v objevu nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládání sekvencí DNA. Svou povahou se jedná o multidisciplinární projekt, který vyžadoval zvládnutí pokročilých metod nukleární magnetické rezonanční (NMR) spektroskopie, počítačového modelovaní a biochemických metod pro přípravu, manipulaci a charakterizaci fragmentů nukleových kyselin. Výsledky práce Martina Gajarského byly přímo použity pro přípravu publikace, která byla zhruba čtyři měsíce po obhajobě zaslána k recenzi do prestižního časopisu Journal of the American Chemical Society. Ediční rada časopisu vybrala výše zmíněnou publikaci mezi pět nejdůležitějších prací daného čísla.

image

Nejlepší ženská absolventská práce 2017

Mgr. Kateřina Holá, Ph.D., z RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci

Název práce: Funkční skupiny uhlíkových nanomateriálů

Disertační práce Kateřiny Holé se zabývá laděním vlastností grafenu a uhlíkových kvantových teček pomocí chemické funkcionalizace. Kateřina Holá svou prací do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu. Tento průlom drasticky mění názor vědecké komunity na udržitelnost magnetismu v nekovových materiálech. Významně také napomohla k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody, či pro solární články.

image

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu 2017

prof. Jiří Čejka, DrSc., Mariya Shamzhy, Ph.D., Ing. Jan Přech, Ph.D., z Akademie věd ČR, Mgr. Pavla Eliášová, Ph.D., Michal Mazur, Ph.D., Maksym Opanasenko, Ph.D., z Univerzity Karlovy

Název prráce: Objev nové metody syntézy zeolitů a její využití v katalýze

Skupina Jiřího Čejky objevila a popsala v roce 2013 novou metodu přípravy zeolitů. Zeolity jsou původně přírodní minerály, které jsou dnes vyráběny synteticky. V současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s rozsáhlým využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí. Zásadní význam objevu spočívá v navržení a potvrzení nového mechanismu syntézy zeolitů s řízenou velikostí pórů, což otevírá netušené možnosti při navrhování nových typů zeolitických katalyzátorů pro průmyslově významné procesy. Během let 2013–2017 se týmu podařilo objasnit mechanismus této syntézy a připravit celkem 10 nových typů zeolitů.
 

image

Nejvýznamnější výsledek vývoje nebo inovace 2017

Mgr. Václav Navrátil, RNDr. Pavel Šácha, Ph.D., RNDr. Jiří Schimer, Ph.D., Mgr. Jitka Zemanová z Akademie věd ČR

Název práce: Vývoj technologie pro ultrasensitivní kvantifikaci enzymů a identifikaci jejich inhibitorů

Práce týmu Václava Navrátila se věnuje oblasti biomedicíny a farmacie. Tým vyvinul novou metodu pro in vitro diagnostiku a objevování inhibitorů enzymů, které se mohou stát základem nových léků s názvem DIANA (DNA-linked Inhibitor ANtibody Assay). Metoda DIANA detekuje enzymy v lidských vzorcích s mnohem vyšší citlivostí než současné postupy. Umožňuje detekci pouhých stovek molekul testovaného proteinu a současně je vhodná pro rychlé masivní testování potenciálních inhibitorů z velkých knihoven nízkomolekulárních sloučenin. Velké možnosti nové metody DIANA spočívají právě v jejím využití pro hledání a vývoj nových molekul, které budou sloužit jako základ vývoje nových léčiv.

image

Nejlepší pedagogický pracovník 2017

prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc., dr. h. c., Západočeská Univerzita v Plzni

Profesor Zdeněk Vostracký je propagátorem komplexního inženýrského vzdělávání. Vyučoval celkem 50 let, nejdříve 25 let jako externí pedagog a od roku 1992 jako profesor na Západočeské univerzitě v Plzni, kde byl do roku 2004 rektorem. Studentům předává znalosti z odborné inženýrské praxe i manažerské praxe předsedy představenstva ve Škodě Plzeň. Přínosem jeho odborné činnosti je práce na sdružených úlohách elektrotechniky v oblasti vysokého napětí do 400 000 voltů: aplikace vysokoteplotního plazmatu, transsonické proudění ve vypínačích vvn – tepelné dynamické a stacionární jevy v přenosovém vedení. Přínosem v pedagogické činnosti je organizace studia formou projektově orientovaných programů s aktivní účastí studentů na „živých“ projektech – v cyklu od vědeckých úloh či projektování inženýrských děl až po realizaci, včetně hlediska společenských věd. Přednášel ve 13 zemích celého světa.

image

Ocenění za překonání překážek při studiu 2017

RNDr. BcA. Tereza Pařilová, DiS., MBA, Masarykova univerzita

Tereza Pařilová dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků – v magisterském oboru Informatika na Masarykově univerzitě v Brně jako jediná z tehdejších studentů absolvovala s červeným diplomem a získala cenu děkana za studijní výsledky. Navzdory zdravotním komplikacím dokázala úspěšně zvládnout obhajobu disertačních tezí a státní doktorskou zkoušku. V doktorském programu na Fakultě informatiky se věnuje vývoji asistivních technologií pro dyslektiky, ve druhém doktorském programu na Lékařské fakultě zkoumá vliv hudebního vzdělávání na kognitivní složku mozku. Se svým výzkumem asistivních technologií se prezentovala na mnoha významných mezinárodních konferencích v USA, Evropě i Asii a s dalšími dvěma studenty získala také první cenu na mezinárodní soutěži Code for a Cause.

Naši vítězové

Podívejte se na rozhovory s vítězi jednotlivých soutěžních kategorií.

20 let soutěže a předávání cen vítězům ročníku 2017

Podívejte se na příběhy některých vítězů, jež Siemens za 20 let trvání soutěže ocenil. V druhém videu si můžete připomenout atmosféru jubilejního 20. ročníku předávání Cen Wernera von Siemense nejlpeším studentům, vědcům a pedagogům.

Hlavní partneři